Interview se Zemanem (Dokument), 28. 1.
(Autor: Otmar Lahodynsky, profil, 21. 1. 2002.) Abstrakt.
Co byste poradil dosud váhajícím Rakušanům zneklidněným bezpečností Temelína?
    Nechci se vměšovat do vnitřních rakouských záležitostí, ale Haider by měl říct, že jde o akci proti rozšíření Unie.
Ale v Rakousku panuje obava z bezpečnosti blízkého Temelína.
    Experti Unie i další opakovaně potvrdili, že Temelín je bezpečný.
Takže Temelín neodstavíte?
    Proč Temelín a ne další? Je to licoměrnost. Jen ten, kdo... (následuje známá věta o idiotech).
(Žádná reakce od redaktora, ani náznak nesouhlasu, klidně pokračuje.) Temelín je něco jiného, je tam spousta poruch.
    U zařízení takové velikosti je to v testovací fázi běžné. Dukovany měly taky problémy.
Mají být taky uzavřeny?
    Ne, jsou pořad relativně moderní a bezpečné. Ale proti Mochovcům a Bohunicím jste neprotestovali.
To není pravda, kancléř Vranitzky protestoval.
    Budu otevřený. Jeden rakouský politik mi řekl, oč v rakouském odporu proti jaderné energetice ve skutečnosti jde. Máte komplex méněcennosti z toho, že sami atomovou elektrárnu nemáte. Vaši sousedi ji mají, v USA nastalo oživení ve využívání jaderné energie, Japonci stavějí 13 elektráren, dokonce i Norové plánují další. Přitom sami jadernou energii dovážíte. Chováte se jako Molierův "Tartuffe".
My ale víc vyvážíme a jsme hrdi, že jde o energii z šetrných vodních elektráren.
    My nemáme takové hory jako vy, proto potřebujeme jadernou energii.
(Redaktor opět couvá od tématu). Zpátky k petici. Když ji podpoří milion lidí, s vámi to nehne?
    (Následuje známá odpověď o masové podpoře rakouského obyvatelstva "zabrání" Rakouska Německem v roce 1939 a pofidernosti početního argumentu.)
Všichni nesouhlasili.
    Ale většina.
(A zase pryč z ožehavé problematiky). Zpátky k přítomnosti. Naši politici očekávají jednání s vaší novou vládou.
    Bude se vycházet z dohody z Melku. Bránění v našem členství v EU je cesta do rakouské izolace. Každá nová vláda bude jednat pevněji než naše, nic si od toho neslibujte.
Před časem jste se přidali k sankcím EU proti Rakousku, litujete toho?
    To nebyly sankce proti Rakousku, ale proti Haidrově FPO. Když slyším jeho výroky o fašismu aj., bylo by dobré (es wäre gut), kdybyste se Haidra a jeho postfašistické strany co nejrychleji zbavili, ale je to přirozeně vaše záležitost.
(Opět žádná reakce redaktora.) Co soudíte o italské vládě? Šéf jejich postfašistické strany má být novým ministrem zahraničí.
    Na to mají právo, ale zneklidňuje to nejen mne.
Sankce Unie proti Rakousku vedly k tomu, že Haider už není ve vedení FPO, ale hejtmanem.
    Často jsou neformální struktury důležitější než formální. Haider je pořád faktický vůdce, váš argument je proto falešný.
Rakouští odpůrci kritizují, že váš odhad na dodatečné náklady v souvislosti se zabezpečením Temelína je jen 100 milionů korun.
    Temelín získá dodatečná a rozsáhlá bezpečnostní opatření. Dohoda s vaším kancléřem v této oblasti je součástí smlouvy o vstupu do EU. Čekám proto, že i rakouská vláda dohody dodrží. Je-li ovšem pod tlakem populistického pronacistického politika, který níčemu nerozumí a do všeho mluví, je to váš problém.
    (Následují známé a publikované otázky o postoji nové vlády a Klause)
Podporujete návrh rakouského kancléře ohledně jednotných evropských atomových norem?
    Nemám nic proti tomu. Jsem připraven zavřít Temelín, když třeba francouzské reaktory s nižší úrovní bezpečnosti budou zavřeny.
Kde jsou příčiny napětí mezi našimi zeměmi?
    Vždycky jsem se staral o dobré vztahy, také v ekonomické oblasti. Rakousko je ostatně čtvrtý největší investor u nás.
Z toto mají přece užitek obě země.
    Právě. Ale objevují se stále další provokace z rakouské strany, například požadavek na dvojjazyčné cedule v pohraničí.
    (Pasáž o tom, že Rakousko byl první spojenec Německa, nikoli oběť, a sudetských Němcích coby páté koloně, o vlastizradě a vyhnání Němců, o kolektivní vině, jásotu při zabrání Rakouska a nejásotu při sovětské okupaci v roce 1968.)
Mohou být dobré ekonomické vztahy mezi námi petiční akci negativně ovlivněny?
    Samozřejmě, ekonomika a politika jsou provázány. Nesmíme zapomínat, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou. Máme požadovat smíření pro zrádce?
To je povážlivé použití kolektivní viny. Spousta nevinných sudetských Němců byla zabita nebo pronásledována.
    Ano, a já jsem také tyto zločiny také odsoudil. To ovšem neznamená, že se sudetští Němci nepodíleli na genocidě českého národa. Opakuji, že Rakušané byli první Hitlerovi spojenci, i když se rádi vydávají za oběť.
Ne všichni jásali, kromě toho tehdy do Rakouska napochodovala mohutná vojska.
    Může být, ale v roce 1968 k nám vtrhla mohutná sovětská vojska a nikdo nejásal.
Připomínám, že to byli Češi, kdo pozval ruská vojska, a sice část tehdejších vládnoucích komunistů.
    Mluvil jsem o českém lidu, nikoli o členech strany.
Rakousko přijalo po okupaci ČSSR řadu uprchlíků.
    To velice oceňuji. Rád bych řekl, že když jsme se dokázali dohodnout o minulosti s Německem, mělo by to jít i s Rakouskem.
Co říkáte rakouskému požadavku o anulování Benešových dekretů?
    To jsme řešili už s Německem: řekli jsme, že dekrety v současnosti nemají žádnou platnost. Na to německý kancléř řekl, že minulost je uzavřena včetně majetnických nároků. Totéž nabízíme Rakousku. Nechme minulost historikům. Pokud Rakousko otevírá minulost na politické úrovni, opakuji potřetí: Rakousko byl první spojenec, nikoli oběť Německa. Prosím, přemýšlejte o tom.
Vylučujete tedy omluvu za činy zločiny spáchané českou stranou na sudetských Němcích?
    Není to nutné. Vše bylo řečeno při jednáních s Německem.