Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
 
pátek 24. 5. 2013
ISSN 1212-9380
 

 

 
 
pátek 24. 5.

čtvrtek 23. 5.
91-50-24
Jak to vidí recenzenti 1/2
Potíže s komunisty

středa 22. 5.
Konec dobrý?
Konopný paskvil

úterý 21. 5.
Všechno je jinak
Šest postav hledá autora

pondělí 20. 5.
Ohlédnutí
Cestování
Pohoření

pátek 17. 5.
Multikulti postupuje
Návštěva a host – část 2

čtvrtek 16. 5.
Kanál pro školáčky
Úřední magie čísel
Jak se to rýmuje

středa 15. 5.
Porod
Konec uhlíkové pohádky
Námořník a klíště

 
 
 Geeklandia Romana   Staňka
 Dag Jeger a jeho web
 Gurmán
 CharismaSeeker
 Jak sbalit ženu
 magazín Click!
 Malý zápisník Víta Blahy
 Neviditelný pes
 Nezávislý film
 Reflex
 Ricarderonův blog
 Server Tomáše Bobka
 Start Zwentendorf
 TotEM
 Ubytování v Alpách
 Vážky Dana Bárty
 Z kuličky prd

H u d b a

Kapely:
 Dan Bárta
 Docuku
 Fleret
 František Kop Quartet
 Gothart
 Hradišťan
 Ilustratosphere
 Janis Joplin Revival
 Jan Kořínek & Groove
 J.A.R.
 Jarret
 Koňaboj
 Led Zeppelin Revival
 Moberg Ensemble
 Professor
 Robert Balzar Trio
 Roman Pokorný Trio
 Skandovat Oranž
 Svatý pluk
 Trombenik
 Vesna Cáceres
 Vinohradský quintet
 Vladimír Mišík
 Vlasta Redl
 XXL Blues Band

Kluby:
 Akord
 BlueNight
 Blues Sklep
 Bordo
 Joe´s Garage
 Matrix
 Popocafepetl
 Retro
 Rock Café
 Rybanaruby
 Vagon
 XT3

 
 







cwxxxxxxxxxxxxxxxxx
Last Minute zájezdy






 
(Citát týdne)
Kopírování od jednoho člověka je plagiátorství, od mnoha lidí je to studium.
spisovatel Wilsor Mizner

91-50-24 (Téma), 23. 5.

Nejde o míry anorektické modelky. Jedná se o počet mrtvých, který postupně oznamovala mluvčí soudního lékařství v Oklahoma City po tornádu, které devastovalo město. Další důkaz posedlosti "včasným" informováním na úkor věcnosti. Je to zjevně celosvětový fenomén, být za každou cenu in.
Jak to vidí recenzenti 1/2 (Úvaha), 23. 5.

Recenzenti filmů se dělí na několik skupin. Jedni se vytahují encyklopedickými znalostmi, další prozrazují děj, třetí upozorňují na to, že Moskva hraje Prahu nebo naopak, další vědí, jak měl film vypadat... Pomálu je těch, kdo ději věnují povinný odstavec a ve zbytku se věnují recenzi, potažmo kritice tak, aniž byste při sledování filmu měli v paměti, co přijde a proč.
    Nevím, proč O. Štindl věnuje v recenzi filmu Zlomené město (LN 25. 4. 2013) půlku místa líčení děje. To mám obdivovat, že si ho pamatuje, ačkoli jde o slátaninu? Zbytek jsou kritizované střípky opět děje! Špatný výbuch, nelogický střih, pachatelovy chyby při páchání činu... Štindl to dělá ostatně pořád, včetně jím oblíbeného vyzrazení pointy (jinak by ji nemohl kritizovat).
    Spáčilová zastupuje styl "vím". Ví, že Budapešť hrála Karlovy Vary, že Tom Cruise v Mission Impssible se v Praze dostal z Hradu na Vinohrady způsobem, který topologie města n neumožňuje a podobně. Jaksi jí uniká, že jde o film, nikoli o dokument. U zahraničních filmů samozřejmě mlčí, neboť že Berlín ve filmu hraje Mnichov nebo Drážďany, natož že Boston zastupoval Madrid nebo Washington samozřejmě nepozná. Jinými slovy: honí si triko, jak je chytrá, čímž prokazuje, že o filmu jako takovém neví nic.
    Shodou okolností v těchže Lidovkách má recenzi i A. Prokopová, světélkem naděje v recenzích. Nepovedený horor na omleté téma Záhada Hory mrtvých dějově zvládne v jednom odstavci a ve zbytku pomocí indicií a hodnocení dělá svou práci. Světélkem proto, že zřejmě kvůli béčkové ambici filmu zmíní detailněji konec filmu, takže všichni vědí, že poslední čtvrthodinu zabere honička s nevalnou kvalitou.
Potíže s komunisty (Komentář), 23. 5.

Pražák, bydlící již více než půl života v malém pohraničním městečku, podlehl touze podělit se o své myšlenky. Jsou mnohdy kontroverzní a rád se pustí do debaty s případnými oponenty.
Nemám teď na mysli potíž se členy KSČM v parlamentu či v krajských radách. Mám na mysli bývalé členy KSČ, kteří po roce 1989 z KSČ vystoupili a svým dalším životem prokázali, že jsou platnými a spolehlivými články i dnešní svobodné společnosti. Když nic jiného, je jim to častokrát při různých příležitostech připomínáno. Znáte přece ten bonmot: neexistuje bývalý komunista jako neexistuje bývalý černoch.
    Jedním z nich je i nynější ministr obrany Vlastimil Picek. Členem KSČ byl od roku 1977 do roku 1990, od té doby je nestraník. Ministrem obrany se stal, aniž by těm, co ho do funkce navrhli a jmenovali, bývalé Pickovo členství v KSČ vadilo. Leč toto bývalé členství ho dostihlo v momentě, když z titulu své funkce předával vyznamenání někdejším odpůrcům komunistické diktatury.
    Magazín Pátek, příloha LN, oslovil několik známých osobností, aby se k vhodnosti toho, aby členům třetího odboje předával ocenění bývalý člen KSČ, vyjádřili. A všichni to unisono označili za nevhodné. Padaly i názory, že se jedná o absurdní divadlo, nesmírné znehodnocení celého obřadu, či že je otázka, zda bývalý člen KSČ má vůbec zastávat funkci ministra, premiéra nebo prezidenta.
    Dochází k paradoxní situaci. Na internetové stránce se píše: Každý může v životě udělat hloupost a není vždy nutné, aby mu jeho chyba byla připomínána po celý zbytek života. Platí to i o odsouzení za trestný čin. Každé odsouzení se zapisuje do rejstříku trestů. Výpis z rejstříku trestů je např. při hledání práce standardním požadavkem na žadatele o přijetí do zaměstnání. A pokud je ve výpise uvedeno, že dotyčný byl v minulosti odsouzen, může to být problém. Konec citátu.
    Hlava VI tr. z. v § 105 uvádí podmínky zahlazení odsouzení. Podle délky odsouzení je nutno po výkonu trestu vést řádný život nepřetržitě po dobu nejméně 1 až 15 let, podle délky odsouzení přičemž 15 let je to tehdy, když se jedná o odsouzení k výjimečnému trestu. U běžných trestů, kdy se jedná o odsouzení k odnětí svobody nepřevyšující 5 let je tato doba 5 let. A v § 106 se praví, že bylo-li odsouzení zahlazeno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen. V praxi to znamená, jako by trestný čin nespáchal, neboť bylo-li by mu spáchání dokázáno, byl by nepochybně odsouzen.
    Jak známe své politiky, kterým je dnes okolo šedesáti let? Víme co dělali, když jim bylo dvacet, třicet? Tehdy byli neznámými lidmi. A je možné, že některý z nich mohl tenkrát být odsouzen za krádež, zpronevěru či podvod. Ale požádal o výmaz trestu (nebo se na něho vztahovala některá z dávných amnestií), trest mu byl zahlazen a trestní rejstřík má čistý.
    A představme si, že by se takový politik stal ministrem vnitra. A z titulu své funkce vyznamenával vzorné policisty. Třeba i toho, který ho před čtyřiceti léty zatýkal. Rozhořčoval by se nad tím někdo, jako nad ministrem Pickem? To víte, že nikoli, neboť by nikdo o dávném prohřešku ministra nevěděl. A pamětník, který by do světa roztruboval, že ministr seděl, by mohl být popotahován za urážku na cti s poukazem na čistý trestní rejstřík ministra a jeho právo hledět na něj jako na netrestaného.
    O co hůř je na tom ministr Picek. Že v KSČ byl, ví spousta lidí a on to ani nezapírá – přišlo by se na to. Je na tom tedy hůř než zločinec se zahlazeným trestem, byť nikomu nic neukradl, ani jinak nezákonně se nechoval.
    Jak z toho ven. Třeba speciální amnestií. Členům KSČ, kteří ze strany odešli nejpozději v roce 1990 a od té doby se nijak v KSČM ani dalších podobných organizacích neangažují, a žijí žádným životem demokraticky smýšlejícího občana, by bylo bývalé členství zahlazeno a pohlíželo by se na ně, jako by nikdy v KSČ nabyli. Požívali by tady stejných práv, jakých může požívat každý bývalý zločinec. Alespoň ministr Picek by si to jistě zasloužil.
    Má to ale háček. Kdoví kolik bývalých členů KSČ by pod dojmem vzestupu levicových sil v naší zemi o takový výmaz stálo.
Jan Hajský, jan.hajsky@volny.cz
Konec dobrý? (Glosa), 22. 5.

TOP 09 a ODS se nesnášejí už přes míru. Situace v Praze to názorně dokazuje. Topka nemá ani kouska cti v těle, když jim partner nestojí za tom, aby mu oznámila svůj úmysl vypovědět koaliční smlouvu. Nechají to na náměstkovi Hudečkovi primátora Svobody, aby v televizní besedě onen záměr prokecl.
    Následně TOP 09 opravdu smlouvu de facto vypoví a podmiňuje uzavření nové tím, že získá post pražského primátora. Uvažuje bezostyšně o spolupráci s opozicí. Bez ohledu na politiku je pro mě takové jednání nepřijatelné a zklamání z partaje, kde je Schwarzenberg a "čistí" starostové a nezávislí, bezbřehé. Dlouho to netrvalo a z topky je sračkoidní strana jako každá jiná.
    Takhle se nejedná.
Konopný paskvil (Poznámka), 22. 5.

Legalizace konopí pro léčebné účely je vskutku povedená taškařice. Po letech čekání jsme se dočkali dalšího legislativního paskvilu, jehož jediná hodnota je v samotné existenci. Konopí není a nebude. protože pěstovat si ho lidi nadále nesmějí a dovézt ho ze zahraničí je nemožné.
    On totiž nikdo s údajným dodavatelem, Holandskem nejednal, jinak by se zjistilo, že tam mají exportní limity, jež by stačily na procento u nás potřebných. O měsíční ceně ve výši průměrného důchodu netřeba diskutovat.
    Takže chrabří poslanci se budou prsit, jak našim nemocným pomohli, aniž ti by si konopí jen lízli. Budou muset dál na černo konopí pěstovat a vystavovat se úspěšně vykázaným zásahům ze strany státu. Posedlost ochranou lidí je někdy, spíše čím dál častěji, jediné, co od státu můžeme čekat.
Všechno je jinak (Glosa), 21. 5.

Sice máme mít jiné starosti, ale věnujme se kozám. Omlouvám se ČT a nakopal bych iDnes a další do iPrdele. Jde o amputaci prsou A. Jolie.
    Originál jejího článku obsahuje tento odstavec:
Once I knew that this was my reality, I decided to be proactive and to minimize the risk as much I could. I made a decision to have a preventive double mastectomy. I started with the breasts, as my risk of breast cancer is higher than my risk of ovarian cancer, and the surgery is more complex.
    Na iDnes však stojí:
V okamžiku, kdy jsem zjistila, že se tato skutečnost týká mě, rozhodla jsem se být aktivní, abych co nejvíce minimalizovala vznik rakoviny. Jelikož je u mne větší pravděpodobnost vzniku rakoviny prsu než rakoviny vaječníků, rozhodla jsem se pro oboustrannou preventivní ablaci prsů. Tento zákrok je také mnohem komplexnější.
    Takže přeložili mastectomy jako ablaci. Rozdíl je asi takový jako mezi odstraněním zubního nervu a zubu. Tím se opět potvrdila bulvárnost tohoto média, které preferuje rychlost a senzacechtivost před informováním.
    A další "seriózní" zdroje se řadí za ní:
  • Hollywoodská hvězda Angelina Jolie podstoupila z preventivních důvodů oboustrannou mastektomii, tedy odstranění prsů. (Lidovky.cz)
  • Více než 40 let poté, co prezident Nixon vyhlásil válku proti rakovině, si prominentní herečka Angelina Jolie nechala uřezat prsy. (Blisty.cz)
  • Hollywoodská hvězda Angelina Jolie se dobrovolně rozhodla pro chirurgický zákrok, při kterém si nechala preventivně odstranit obě prsa. (E15.cz)
  • Hollywoodská herečka Angelina Jolie si nechala kvůli obavě z rakoviny odstranit obě prsa. (Ceskatelevize.cz – omluvu beru zpět)
  • Poté, co americká herečka Angelina Jolie oznámila, že si nechala kvůli hrozbě rakoviny prsu odstranit obě ňadra, vzrostl u nás nebývale zájem o pojištění proti tomuto onemocnění.
  • a další, méně seriózní, o bulváru nemluvě. (Novinky.cz)
    Už se ani neptám, jak někdo může s informačními prostředky, které má k dispozici, páchat takové hovadnosti. Desítky "profíků" píšou o amputaci prsou, aniž by se podívali na primární zdroj, který mají na dosah snadněji než kdy jindy. Kdepak, mají ho u prdele.
    Pokud v tom ovšem není záměr. Uřezat prsa přitáhne víc než odoperovat mléčné žlázy. Teď mají AJ vzít vaječníky. A co vaječníky – vezmou jí i dělohu a pindu jí zašijou a Brad jí bude lehávat u nohou s vakuovou pumpou...
    Vždyť je to úděsné: jsme líní jak vši, máme plnou hubu toho, jak snadné je žít v informační společnosti, a přitom se necháme tak snadno tahat za nos.
    Co když opravdu Slunce obíhá kolem Země, desce spočívající to na hřbetech čtyř slonů stojících v obří mramorové míse?
Šest postav hledá autora (Poznámka), 21. 5.

Ubohé je "pátrání" po tzv. autorovi amnestie. Je jím z definice VK, který to i prohlásil. LN to sice oslabují tím, že neříká "celou" pravdu, neboť podle Jakla sháněl prezident argumenty. To samozřejmě jen ukazuje, že redaktoři LN neznají význam slova autor (samozřejmě znají, ale dělají, že ne, jen proto, aby se Lidovky mohly vytahovat, že "už" 19. ledna "znaly pravdu"...). Ostatně také Klaus uvedl, že se o amnestii radil.
    Takže jak vznikl mýtus, že neříká pravdu? A co divného na tom, že se v říjnu loňského roku zajímal o fakta? To si snad máme myslet, že správně autorsky obsah a text amnestie vzniká prvního ledna dopoledne?
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání