Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
 
pondělí 20. 2. 2017
ISSN 1212-9380
 

 

 
 
pondělí 20. 2.
Ohlédnutí
Cesta
Marnost

pátek 17. 2.
Hodinový tyran
Mistr se uťal

čtvrtek 16. 2.
Trumpův zákaz
Práce z domova

středa 15. 2.
Blbeček a debil

úterý 14. 2.
Práce z domova
Nesmysl

pondělí 13. 2.
Ohlédnutí
Ponížení
Buran

pátek 10. 2.
Pepek Vyskoč
Lítačka

čtvrtek 9. 2.
Kyberprostor

 
 
 Geeklandia Romana   Staňka
 Dag Jeger a jeho web
 CharismaSeeker
 magazín Click!
 Malý zápisník Víta Blahy
 Neviditelný pes
 Reflex
 Ricarderonův blog
 Server Tomáše Bobka
 Ubytování v Alpách
 Vážky Dana Bárty

H u d b a

Kapely:
 Dan Bárta
 Docuku
 Fleret
 František Kop Quartet
 Gothart
 Hradišťan
 Ilustratosphere
 Janis Joplin Revival
 Jan Kořínek & Groove
 J.A.R.
 Jarret
 Koňaboj
 Led Zeppelin Revival
 Moberg Ensemble
 Professor
 Robert Balzar Trio
 Roman Pokorný Trio
 Skandovat Oranž
 Svatý pluk
 Trombenik
 Vesna Cáceres
 Vinohradský quintet
 Vladimír Mišík
 Vlasta Redl
 XXL Blues Band

Kluby:
 Akord
 BlueNight
 Blues Sklep
 Bordo
 Joe´s Garage
 Matrix
 Popocafepetl
 Retro
 Rock Café
 Rybanaruby
 Vagon
 XT3

 
 


 
Citát týdne
Vztah k vepřovému a k masu obecně je také vztahem k českému společenskému řádu, k pojetí místní kultury a státnosti.
M. Lehečka, web a2larm.cz

Ohlédnutí (A týden uplynul), 20. 2.

* Zeman nabídl Okamurovi předvolební spojení své strany SPO ve formě „s podporou“, ale Okamura to zamítl – SPO míří do ztracena. * Seriál Vlak dětství a naděje se podle MfD vysílal „pokoutně v podvečerních časech“ – viděl jsem ho, ale řekl bych, že to tak nebylo... * Návrh ČSSD na zdanění bank, aby tolik zisku neodváděly zahraničním matkám, nemá logiku – vyvedou stejně, zůstane méně. * České dráhy nemůžou za to, že na podzim vypadlo za jízdy vlaku dítě, protože jeden cestující nedovřel dveře a průvodčí se zdálo, že jsou zavřené – tak to je opravdu hezký závěr šetření. * Babiše slovenský soud opět zbavil obvinění ze spolupráce s StB... * Nějak mi hlava nebere, že služba Uber v Praze dva roky funguje, zatímco v Brně ji označili za nelegální – mám k této občanské aktivitě ambivalentní vztah s mírnou negací. * U nás je jen 360 stanic STK, Německu 33 tisíc, v Británii 24 tisíc atd. – nezanedbali soudruzi něco? * Američtí vědci vyvinuli mužskou antikoncepci, která zneprůchodní chámovody pro spermie a dá se zase zlikvidovat – nejlepší antikoncepce je nesouložit. * Ženská číst švédské delegace v Íránu se zahalila do hidžábů – proč ne, ale udělaly by podobné gesto „respektu zvyklostí“ i ženy v iránské delegaci přijedší do Švédska? * Pod záminkou ověření účtu u Paypal se někdo snaží z lidí vylákat citlivé údaje – těžko se nechat napálit, když místo Podpora je v mailu uvedeno Podpěra... * Sobotka hodlá jít do povolební koalice s komunisty, protože usnesení o jejím zákazu „se přežilo“ – jeho touha zůstat u moci a dělat si, co chce, je vražedná. * Vláda se zhlédla v elektroautech a chytrých městech – pánbu s námi a zlý pryč!!! * Podle průzkumu obdivuje Stalina 46 0% Rusů – to je v zemni, kde kvůli němu zahynuly desítky milionů lidí, neuvěřitelné. *
Cesta (Editorial), 20. 2.

Pondělí. Teploty nad nulou odstartovaly práce venku, strávil jsem tam přes čtyři hodiny. Vyřešil jsem problém s Alfou, kterou sem tam postihly krátkodobé výpadky napájení, které jsem chtěl za pár měsíců řešit před STK. Jel jsem z Kyjova, zastavil v zatáčce, abych se podíval na prořezané stromy, resp. jejich odpad, který je prý volný. Ukázalo se, že sem tam jsou kusy kmínků, které se do auta vejdou, takže jsem jich několik odtahal a šel pro auto.
    Odemkl jsem ho, ale ciferníky zůstaly temné. Pokus nastartovat – ani cvaknutí. Hm, že by opravdu baterka? Zimní období je na její smrt ideální a ke všemu nevím, jak je stará. Budu muset koupit novou. Zvedl jsem kapotu, abych zjistil její parametry, zabouchl ji a šel si sednout do auta. Příslušné ciferníky svítily. Že by? Zkusil jsem nastartovat, zase pohasly. Další potvrzení konce.
    Přemýšlel jsem, co dál – zavolat kamarádům, aby mě odvezli pro novou baterii a zpět, nebo rovnou servis? A dokážu ji vůbec vyměnit sám? Opět kapota nahoru, studuju akumulátor. Na plusovém pólu byl jakýsi velký adaptér, plný pojistek a nějaké elektroniky. Přemýšlel jsem, jak ho sundat a jak je vlastně uchycený, a jak jsem tak s ním manipuloval, pohnul se. A bylo jasno: matka se uvolnila a celá ta masa byla jen volně nasazená, takže nárazy ji občas uvolnily. Stačilo utáhnout a bez problémů jsem nastartoval. Naložil jsem zadní sedadla poleny (alfisté by mě ukamenovali) a v pohodě jsem odjel.
    Večer jsem si pustil film Jedna facka nestačí, jeden z mála dostupných ve formátu DTS v češtině, přičemž jsem zjistil, že anglické DTS se od českého víc než znatelně liší, přestože parametry zvuku jsou shodné. Anglický je plnější, prostorovější, znělejší; český je takový uuťápnutý a zahlušený. Vzhledem k tomu, že zvuk jako takový, bez dialogů, je pro všechny jazykové stopy identický, nevím, kde udělali soudruzi z NDR chybu.
Úterý. Opět krásně, takže jsem velkou část dne věnoval zahradním udržovacím pracím. Také jsem se pokoušel zprovoznit zahradní traktor, jeho baterie se vybila a zakoupená nabíječka nabíjela jen velmi něžně. Zapůjčil jsem si tu, která fungovala, výsledek byl lepší, ale opět nedostatečný. Vypadá to na koupi nové. Dokončil jsem ostříhání vinné révy, občas jsem balancoval na žebříku jak veverka, a pustil se do vrby. Budu ji muset radikálně zkrátit, neb nový, delší žebřík kupovat nehodlám.
    Země je hodně zmrzlá a taje jen neochotně, takže se dělají kaluže tam, kde jsem je za deset let neviděl. Horší je, že pár centimetrů země sice změkne, ale prosákne vodou a dvakrát přejdete a capete v bahně. Ptáci sice už řvou a namlouvají se, ale čím budou krmit, nevím. Husy a kachny táhnou stejným směrem jako na podzim, což mi dělá starosti, ale možná našly nějakou zkratku.
    Večer jsem nasadil režisérskou verzi Miami Vice, opět s českým zvukem DTS. Taky tady byl anglický a český doprovod nebe a dudy, ale co se nestalo. Nechal jsem běžet titulky a ještě přepínal. Jenže zvukový doprovod byl jiný! Hrály se tam úplně jiné skladby. Tak to už opravdu nevím. Jestli to není jako s potravinářskými výrobky, které se pro export do východních zemí šidí. Třeba nám do českých verzí dávají díla podřadných umělců. A bůhví, co herci říkají...
Středa. Došel mi Anopyrin 100 mg a je jen na lékařský předpis. Hledal jsem volně prodejnou náhradu a našel Anopyrin 400 mg, který není na předpis. Pátral jsem po příčině této nelogičnosti, ale nepochodil jsem. Lidé si ho kupují a čtvrtí. Šel jsem si ho koupit a lékarnice mi doporučila jiný, stovkový. Ukázalo se, že složení je stejné, a sice známá kyselina acetylsalicylová. Nezkoumám složení léků a netušil jsem, že tam nic jiného není, takže snášenlivost musí být také stejná.
Na webu jsem našel 11 léků stejného složení, z nichž většina je volně prodejná. Doplatek je od nuly do 900 korun. Má to logiku?
    Odpoledne jsme s JK přechutnali moje a jeho vína. Kam se letos hrabu, mám zasířit a stočit, ve sklepě je 5 nad nulou, takže nějaké čeření je v nedohlednu. U něj jsem si spravil chuť
Čtvrtek. Dopoledne se stavil PK a opravil mi střechu nad štítem. Pořád to v kuchyni vlhne, po loňské vymalování se to na podzim vrátilo. Ukázalo se, že na konci střechy, nad okapem, jsou dva řádky jen v jedné vrstvě, takže déšť sice neproteče, ale vysrážená mlha po noci, mrholení a letos zejména tající sníh, pohodlně prolíná.
    Dokončil jsem práce na vrbě, trochu jsem ji zkrátil, ale větve jsem neodvezl, protože přimrzly k zemi. Stejně se na odvoz vykašlu, spálím je na místě. V poledne jsem zajel do Kyjova koupit samoutahovací hmoždinky, které jsem v Praze nemohl sehnat. Připevním jimi k podlaze plechové úhelníky, které zabrání pračce v cestování po podlaze při odstřeďování. Také jsem pořídil ponožky a džíny, trička ne, protože nejsou. Největší je L.
    Džíny je problém, na moji konfekční postavu s větším pasovým objemem sednou většinou jen ty, které mají stehna jako pro slona. Nakonec jsem jedny našel, velikost 36, což je necelých 92 cm. Něco nehraje. Strečové přitom nejsou, jen ta džínovina je taková atypická, měkká. Když už jsem byl v tom nenáviděném zkoušení (devět kusů), zašel jsem do dalšího obchodu a zkusil jiné.
    Materiál byl tentokrát ta správná tuhá látka měkkost plechu na střechu, což vedlo k tomu, že jsem se do nich nevešel. Začal jsem od 36 a skončil na 40!!! Zkoušel jsem čtvery střihy, pak už jsem to omezoval, ale takových 15 kousků jsem v těsné kabince natahoval a pracně stahoval. Zpocený jako prase jsem si jedny vzal. Zlatí Vietnamci, u nich bych za dvoje značkové pořídil deset jinak značkových...
    Pak jsem odjel do UB, kde jsme s DD zašli na koncert varhaníka Honzy Kořínka – hraje na hammondky. Má ty prapůvodní. Analogové, mohutná dřevěná otřískaná bedna, Leslie bedna také, bylo vidět elektronky. Zvuk paráda. Koncert byl famózní, nelze než doporučit. Na sólo fotce a videu je vidět Leslie bedna a rotujícím reproduktorem a elektronky v zesilovači.
Pátek a víkend. Ráno cesta z B na grunt a balení na cestu. Letíme v neděli do Benátek, takže se onlinově ozvu až v pátek. Do Prahy jsem dojel až v devět a už jsem nic nepodnikal. Na ČT2 byl americký film Hodiny zoufalství (1955) s H. Bogartem. Shodou okolností jsem před časem psal o znamenitém filmu s M. Rourkem v roli psychopatického vraha.. Až teď jsem zjistil, že to byl remake toho starého filmu. A remake na hony vzdálený původní předloze. Zbyla jen kostra a musím uznat, že nová podoba byla lepší. Bogart na gangstery moc neměl.
    P. S. Fotky a video budou, stejně jakovideo, příště.
Marnost (Meditorial), 20. 2.

Zb. Petráček upozornil v předminulovíkendových LN na nový jev, jímž je překladová korektnost. Trump ve svém projevu oslovil veřejnost „Americans and citizens“, což německý tlumočník v televizi ARD přeložil jako "Američanky a Američané, občanky a občané“. Svým překladem zasáhl do korektnost textu – opravdu je to dobře?
    Zemanův projev na sjezdu SPO obsahoval pasáž hodnocení voleb 2016, kde se v devíti krajích dostala do 11 krajských zastupitelstev a ve dvou neuspěla. ČT24 to shrnula tak, že mluvil o neúspěchu.
    Lidovky v pondělí nabídly zasvěcenou analýzu Blažkovy zprávy, kde si na otázku, jestli cílem policejní reorganizace bylo dostat se k citlivým informacím, odpověděly že „asi ano“. Podle zprávy šlo o „sjednocený přehled o probíhajících trestních řízeních“, což je ovšem úplně něco jiného.
    Páteční MfD s gustem shazovala v reportáži z předvolební šňůry prezidentského kandidáta Horáčka. Redaktor Pokorný šel tak daleko, že Horáčkovo zfalšování razítka na výjezdní doložce do USA (po návratu strávil několik týdnů ve vazbě) označil za „podvůdek“. Co s tím.
Hodinový tyran (Povídání), 17. 2.

Nedávno mě v kuchyni zaujalo tiché cvakání. Pátral jsem a brzy jsem byl na stopě: hodinám došla baterka a vteřinová ručička neměla dost sil, aby vyšlapala kopec od devítky. Mám rád tuto bezmoc hodin. Přeju jim to. Odměřují nám čas, buzerují, oddechu nepopřejí, takže jejich nemohoucnost mi dělá náramně dobře.
    Myslíte, že jim baterku vyměním? Kdepak! Nechám je tak dlouho, dokud mě to nepřestane bavit. Pozoruju tu marnost, smrtelné cukání, poslední křeč, tu Sisyfovu práci – ba ještě něco horšího. Sisyfos se na kopec nakonec přece jen vydrápal, byť zbytečně, protože mu balvan vždycky vyklouzl.
    Vteřinová ručička si ani tu vteřinu slávy neužije. Patří jí to.
Mistr se uťal (Glosa), 17. 2.

Před několika dny prezident republiky kdesi prohlásil: „Stovka denně za hospitalizační poplatek nikoho nezabije. Bude vás to stát tři tisíce měsíčně. Průměrný starobní důchod je 11 tisíc, pořád nebudete o žebrácké holi.“ Zeman jen tupě papouškuje, co už mnohokrát pindali ti, kteří nemají ponětí, jak se žije. Naposledy při zavádění poplatků za pobyt v nemocnici.
    Tehdy také argumentovali tím, že tam člověk ušetří, protože nemá výdaje – doma by topil, umýval se, jedl, chodil marnotratně třeba do kina atd. Jenže většina služeb se platí zálohově. Nemůžu jen tak, pokud vůbec, odhlásit elektřinu, plyn, vodu, pojištění bytu, nájemné, odvoz popelnice, používání výtahu a podobně. V nemocnici se "ušetří" v podstatě jen za jídlo.
    Důchodců je u nás asi 2,4 milionu, z toho 1,7 má jen jeden důchod. Průměrný a vyšší důchod z nich má o něco víc než polovina, průměrný je čtyři procenta. Takže skoro polovina důchodců je pod průměrem.
    Všechny tyto výdaje se musí platit. Kromě toho průměrný důchod je něco, co neexistuje. Hodně lidí má podprůměrný, menší než osm tisíc, takže jim zbude na živobytí méně než pět tisíc. Ani oni samozřejmě nepůjdou o žebrácké holi, to by přece levicová vláda nedopustila. Prostě se na ně vykašle. Těch zmíněných teoretických osm tisíc, co průměrným důchodcům průměrně zbude, si politici kouzlem nechtěného přidali. Zřejmě aby se tím přiblížili lidu.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání