Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
 
čtvrtek 22. 8. 2019
ISSN 1212-9380
 

 
pátek 25. 1.
HeToo

 
 
čtvrtek 22. 8.
Bohatost jazyka

středa 21. 8.
Je pozdě na ministra

úterý 20. 8.
Nejlepší jídlo

pondělí 19. 8.
Ohlédnutí
Návštěva I
K čemu je ČT24?

neděle 18. 8.

sobota 17. 8.

pátek 16. 8.
Proč vadí?

čtvrtek 15. 8.
Chyby v angličtině

 
 


 
Citát týdne
Závislost na alkoholu se projevuje ve chvíli, kdy se stane společným jmenovatelem veškerých aktivit člověka. Velká část lidí, kteří mají potíže s alkoholem, jsou spíše problémoví uživatelé.
A. Kuda, adiktolog (odborník přes alkohol)

Bohatost jazyka (Glosa), 22. 8.

(Spolu)překládám teď jednu knížku. Je to zajímavá činnost. Pokaždé žasnu nad bohatostí jazyka a nad tím, že se někdo naučí v reálném čase cizí jazyk ovládnout. Synomymie a homonymie je už na úrovni slov tak bohaté, že statisticky vzato je vyloučeno cizí jazyk ovládnout. Používám tři slovníky: základní (ani moc střízlivý, ani moc ukecaný), nějaký zahraniční překladač vět (doplňuje slova z toho prvního do kontextu) a výkladový slovník (německý Duden).
    Ten druhý poprvé, dřív jsem měl kontextový do angličtiny. Jde o to, že občas se najde věta, která nedává smysl, popřípadě dává takový, který se do situace v knize nehodí. Tam je nejefektivnější pochopit, o co jde, a pak z nabídky vybírat nejlepší variantu. Nejde o žádné copy and paste. Knihu překládám od poloviny, takže chvíli trvalo, než jsem zorientoval. Těžko pochopíte z líčení, že to, co pozorujete v dálce a zvolna to mizí v údolí, není vlak s vagony, ale dlouhý had lidí (Zug) plus auta (Wagen), tedy transport, karavana, konvoj, průvod, procesí... Po čase se do textu vpravíte, což je důležité, protože to pomáhá v případě překladů reálií. Někdy tam musí zůstat originál, jindy je musíte vysvětlit pod čarou, což nemám v beletrii rád. Zdržuje to.
    V zajímavé knížce o Berlíně byla zmínka o bývalém starostovi Berlína, známém svou prostořekostí a bohémským způsobem, života, jenž jako jeden z prvních vysokých politiků udělal coming out. Řekl: „Ich bin schwul und es ist auch gut so“, což přeložili jako „Jsem teplej a je to super“. Asi by teplej neřekl, stejně jako ne homosexuál, spíše gay, ale budiž. Ovšem „super“ je na pováženou a bez znalosti mluvčího těžko ospravedlnitelné. Úplně košer by bylo: „Jsem gay a vyhovuje mi to/nemám s tím problém/ je to v pořádku“. Nejlíp snad „Jsem gay a je to v pohodě“.
    Varující je scéna v Paní ministryni, kde někdo komentuje situaci, kdy hlídka u závory nakázala přijedšímu autu, aby se vrátilo, takto: „Pustili je pryč.“
Je pozdě na ministra (Komentář), 21. 8.

Poslední vývoj s obsazením ministerstva kultury je pro politického komentátora-amatéra důkazem toho, že se nic nevyřeší. Podotýkám, že obsazení postu ministra už dávno „není na stole“. Situace se podobá té britské, s exitem Anglie z EU. Mayová podle přání mnohých odstoupila a ukázalo se, že se nejen nic nezměnilo, ale že bezradnost opanovala dříve poměrně jasné cílení.
    Šmarda rozumně řekl, že už toho má dost, ale Hamáček nepochopil, že jeho „lidské pochopení“ tohoto kroku se míjí s významem slova pochopit. Uniklo mu, že zatímco dosud mu ministry kádroval jen Zeman, po dovolené posílený Babiš se k němu přidal. Se svou proslulou rétorikou, že nic takového neudělal. Řekl přece, že to bude řešit po dovolené, a co dělá? Řeší to, pane redaktore.
    ČSSD se řítí do politické řiti už volným lubrikovaným pádem. Každý může vidět, že nemá v sobě ani zbla sebereflexe. Jako kudlanka nábožná samečka i ona po politickém páření požírá svého koaličního partnera, který o tom neví (dělá, že o tom neví – ještě má pořád hlavičku). Nemá ani sílu přiznat, že jí jiní diktují personální politiku. Instalace ministra, která se už zajisté povede, bude sebevražedná mise nejen pro něj, ale pro celou partaj.
    Takovou politickou dráhu jsme tu ještě neměli.
Nejlepší jídlo (Glosa), 20. 8.

Na FB jsem zaznamenal několik dalších zbytečných diskusí, z nichž vyjímám tu o rajčatech.
Názor A: rajčata na chleba s máslem, posolit, to je mana.
Názor B: Lepší je rozpéct bruschetu, zakapat olivovým olejem, na to grilovaná rajčátka. Už to nikdy nebudete jíst jinak.
    Esence hlouposti a nepochopení. Množina jídel není uspořádaná, tudíž nelze hovořit v kategoriích lepší/horší. Kromě toho to, co chutná jednomu, nemusí chutnat druhému. Chutě ovlivňuje i tradice. Chleba se sádlem a s cibulí je pochoutka. S máslem (také tuk a také živočišný) to někdo taky jí. Já ne, ani to nezkusím. Konservatismus? I kdyby – no a? Je můj a nikoho jím neohrozím.
    (Občas si na onen chleba s máslem a rajčaty na kolečka dám plátky cibule. Znamenité. Ale úplně jiné jídlo.)
Ohlédnutí (A týden uplynul), 19. 8.

* Narazil jsem na tuningové udělátko honosící se certifikátem STK a zápisem do velkého řidičáku – není divu: zrychlení o 1 km/h a pokles spotřeby o 0,3 l/100 km za čtyři tisíce Kč auto těžko ublíží. * Zázračná lešticí pasta odstraňující i hluboké škrábance na autolaku bude ze stejné stále – hodí se totiž pro všechny typy aut... * Muzeum Mašínů zlikviduje dosud odolávající rodný dům: např. místo pokoje bude atrium s moruší – to je v tomto případě až symbolické... * Veškerá moje představivost řešení banální výměny ministra kultury selhává – po nedělních vyjádřeních Hamáčka a Babiše mám dojem, že jsme v době těsně před odvoláním... *
Návštěva I (Editorial), 19. 8.

Týden byl ve znamení příjezdu a odjezdu obou dcer a návštěvy Zlína. Tam bohužel mladší pro momentální indispozici nemohla. Vzali jsme to přes Lesní hřbitov, hamburgrárnu, mrakodrap, cestu vlakem na Podvesnou, procházku po Podvesné a návštěvu neteře za předpůlnoční účasti druhé neteře a DD. Vnuky zaujal zejména pater noster v mrakodrapu a přísně zakázaná možnost projet dolní a horní úvratí (sklepem a půdou). Při instruktáži se nás kolemjdoucí slečny ptaly, jestli je to možné, a po ujištění si to s nadšením vyzkoušely. Inu osvětu nelze zanedbat.
    Další den jsme se vrátili, pak odjela mladší dcera, den na to starší a začaly problémy. Obě jsem vezl do Břeclavi na vlak. Tu starší jsem v sobotu odvezl, ale zpátky jsem nedojel. Auto po zařazení vydávalo jakýsi kovový lomoz. Takže první opravdová závada na autě. Na každém z předchozích se také jedna objevila, pokaždé banality: citroen měl vlasovou prasklinu v rozdělovači, takže občas nejiskřil, jak měl, renaultu pomohla výměna startovacích kabelů. Pokaždé trvalo neskutečně dlouho, než to někdo vyřešil. Jsem zvědavý, co to bude teď – lomoz totiž není zvenku slyšet!
    Odvezla mě odtahovka, naštěstí mám asistenci. Večer volal zeť, že auto, co tu nechali s vnukama, má čerstvě prošlou STK. Nic nebezpečného, ale policajti to vidí jinak. Z tří aut máme tedy jedno.
    Víkend patřil kyjovským folklórním slavnostem. V sobotu jsme jednak byli v průvodu, jednak jsme jako sbor zpívali. Pil jsem pivo, jednak kvůli horku, jednak ceně vína (30-40 Kč za deci do plastu). Vychutnal jsem si růžový gin s tonicem a jahodami za pouhou stovku. Odřel jsem si patu, takže jsem nedělní vystoupení vzdal. Třicítky jsme strávili na koupališti s křišťálovou vodou. Cestou zpět jsem si dal ve Skoronicích pivo v liduprázdné hospodě, ale vše se vyjasnilo. Zdálky se ozval zpěv a objevily se tři povozy s juchajícími krojovanými mládenci vracejícími se z Kyjova. Někteří byli lehce unavení, ale plní síly. Předpokládám, že po oslavě na obci, kde je čekali, se hospoda rozezněla až do rána.
    Fotky: na malé je onen růžový gintonic; Zlín – Tlustá hora a čtvrt Letná, centrum a v dáli Podvesná, původní vzduchotechnika Baťova mrakodrapu; Kyjov: folklór je třeba nasávat už s mateřským mlékem, synek si byl vědom své budoucí proslulosti, zpíváme na náměstí, Skoroňáci se vracejí, já mám koně, to jsou koně mý; grunt – minigolf, zatím se dařilo, fotogenické koleje z Vracova via Veselí nad Moravou.
Gentleman
 
K čemu je ČT24? (Meditorial), 19. 8.

„Jan Hamáček požaduje M. Šmardu v čele ministerstva kultury,“ pravila důležitě moderátorka zpráv na ČT24. Informace pravdivá, ale současně lživá. S ohledem na kontext v ní chybělo „nadále požaduje“. Rozdíl dost podstatný.
    Tatáž pak označila dva poslance za „křiklouny“. Něco důsledně požadovat není automaticky křiklounství. Podobná zbytečná jedovatost se objevila v jedné recenzi: „V zemi nadšené bodrostí vísek z filmů Zdeňka Trošky si to vesmírná rovnováha vyloženě žádá.“ Nemyslím, že žiju v takové zemi, na rozdíl od autora.
    Do třetice všeho zlého ČT24: nákladní vlak, který vykolejil, nejel rychleji o trojnásobek povolené rychlosti (30), jak se nám pipka snažila nakukat, ale o dvojnásobek (60), popřípadě trojnásobně (90).
    Ukázka kvality našich anglických odborníků: „The night was bouncy and rough, but mostly everyone got some sleep.“ bylo ve zprávách seznamu přeloženo jako „Noc byla drsná a loď s sebou zmítala, ale většinou všichni spali.“ Kde se tam vzala ta loď, bůhví, a se spánkem to také nebylo tak přímočaré.
    Velice občas se podívám na Deník N, a pokaždé najdu nedostatek. Dohadovali jsme se často o čárky, ale i bez znalostí pravidel sem rozhodne patří: „V době incidentu se nedaleko střelnice nacházela ruská nákladní loď z flotily Rosatomu určená pro transport jaderného paliva Serebrjanka.“ Kamže? Rozhodně před Serebranka, jinak není jasné, jestli je to název paliva, flotily či lodě. Čtenář dočte po Serebranka a musí se vracet až k cílové lodi.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání