Hlavní stránka
Co se děje
Ze společnosti
Archiv vydání
Vrba, Fórum
Aktuálnost je pozlátko. Objektivní informace jsou iluze, poctivá subjektivita je k nezaplacení.
Nabízím příležitostné čtení pro ty, kdo nemají čas sledovat, co se kde šustne.
 
středa 24. 4. 2019
ISSN 1212-9380
 

 
pátek 25. 1.
HeToo

 
 
středa 24. 4.
Velikonoce vínem a obrazem

úterý 23. 4.
Ohlédnutí
Krátce až kraťounce
Meze

pondělí 22. 4.

neděle 21. 4.

sobota 20. 4.

pátek 19. 4.
Výzvy

čtvrtek 18. 4.
Macronova pětiletka
Velikonoce

středa 17. 4.
Mizí příroda

 
 


 
Citát týdne
Protest se stává životní náplní a stylem. Spousta lidí ani neví, proč a zač protestuje.
D. Usvald, veterinář (k protestu proti používání zvířat v cirkusech)

Velikonoce vínem a obrazem (Report), 24. 4.

Velikonoce byly zajímavé tím, že jsem neměl auto (servis), přijela dd s asi tuctem kamarádů a v pátek byl svátek. Tím pádem jsem byl úplně časově rozhozený, nikam jsem nejel nakupovat a nevěděl jsem pořádně, jaký jeden. Nešel jsem ani k počítači, takže mi unikl jak masakr na Ceylonu, tak v Boršicích, kde dostal poslanec Feri po čuni.
    Mimochodem – Boršice jsou tam dvoje: u Blatnice a u Buchlovic. Jenže před lety jakási moudrá hlava rozhodla, že „u Buchlovic“ je zbytečné (proč ne u Blatnice?), takže teď člověk neví, o čem je řeč. Podle všeho nastala strkanice, jak už to tak bývá, v pět odpoledne už mají návštěvníci naváto. Feri ostatně má jen natrženou košili a kůži na zádech, kterou mu šili. Hubu má v pořádku a směje se jak debil, takže se nic nestalo. Femokracie ohrožená není a veškerý mediální mumraj a prohlášení představitelů stran o toleranci multiplurality názorů patří spláchnout do hajzlu.
    Velikonoce jsou košty. Na ně se moc nedostalo, ale víno nechybělo. Začalo to ve čtvrtek degustací na vlkošský košt, z níž jsem spěchal (a zelené pivo oželel) do Kyjova, kde v Pražírně hrál kvartet J. Kotači se švédským kytaristou. Moc mě nezaujal, byl takový seversky chladný, na rozdíl od slovenského bubeníka. V pátek jsme zašli na domluvenou návštěvu do jednoho šidlenského sklepa a trochu to přetáhli, takže v sobotu jsme jen lehce projeli kola směrem Bzenec.
    Zámecké vinařství totiž pořádalo akci zvanou Víno ve skle, s nabídkou 60 vín a hudbou. Platilo se jen víno, žádné stovkové poplatky. To byl konec dobrých zpráv. Slíbená kapela hrála až od pěti (akce trvala 14-22), což je málo. Návštěvníků bylo hodně, ale obsluhy málo, tak se dlouho čekalo na vzorek. Udělali jsme si výlet k obnovené kapli sv. Floriána nad městem a jeli zpátky, čekat na muziku se nám nechtělo.
    V neděli jsme se vydali po cyklostezce do Dubňan, kde mívají v hospodě dršťkovou – měli. Popojeli jsme pak do areálu sklepů Pod Dubňanskú horú. Byli jsme tam mockrát, ale nikdy se nám tam nepodařilo se uchytit u nějakého vinaře na pohárek. Je tam spousta nově opravených sklepů, nová rozhledna a... jeden vinař nám nabídl výborný neuburk. Smůla tedy prolomena.
    Zpátky jsme jeli přes lokalitu Důl Josef, neb jsme mířili do Vacenovic na košt oharků. Tentokrát jsem z asi 65 vzorků nenašel žádný slabý. Vesměs průměr až nadprůměr. A co čert nechtěl, měli jsme podruhé kliku, neb ve sklepní oblasti zvané Žlébky byl jeden sklep otevřený. Sice jen pro domluvenou návštěvu, ale vinař byl ochotný a z jednoho pohárku bylo asi tříhodinové posezení.
    Já jsem ještě zaskočil do milockého kulturáku na velikonoční košt, jen lehce nasát atmosféru a něco vína. Doba byla pokročilá, ale vzorků bylo dost
    Fotky: v kyjovské Pražírně hrál ve čtvrtek Jiří Kotača; výlet k Písečnému rybníku – tento stařec již dosloužil, ale tento se ještě má čile k světu; Bzenec – obnovená kaple zepředu a zezadu (před ní sv. Florián), pohled dovnitř před a po, prastarý vinohrad kousek od ní (vpravo nahoře); Dubňany – rozhledna, kousek od ní je posezení s malou rozhledničkou (musíme vyzkoušet), jeden ze starých sklepů, tady se chystají nové búdy, v životě tu trať nevedla, ale co kdyby...; Vacenovice – mladá generace sleduje, jak se zdobí vejce, okurky ve dvojstupu.
Ohlédnutí (A týden uplynul), 23. 4.

* Maturitní testy v MFD měly v dílu věnovaném češtině chybu, což uznal i jeho tvůrce – kdy už testy přestaneme adorovat coby učební pomůcku? * M. Čermák na FB napsal, že jeho žena neví, kdo je Emma Smetana – dobře se oženil. * Italská mafie pančuje potraviny ve velkém – korupce a zabíjení už nevynáší. * Dvanáct šéfů předních zahraničních kulturních institucí se zastalo odvolaného Fajta – že se ti lidi pletou do něčeho, o čem nic nevědí. * Instalování Benešové místo Kněžínka je prý krokem k paralyzování vyšetřování Babiše – opět někdo plácá nesmysly. * Piráta Feriho napadli na koštu vín – panebože, ať nám dají politici nám pokoj aspoň u vína! *
Krátce až kraťounce (Editorial), 23. 4.

Na FB jsem našel doporučení na film Profesor Marston a báječné ženy (2017). I opatřil jsem si ho a popatřil na něj. Byl jsem zklamaný, žánrově bych to označil jako retro softporno. Tvářil se jako „něco“, tvůrci do něj zamontovali vývoj detektoru lži, který posloužil jako obezlička pro erotické skotačení tři hlavních hrdinů. Není divu, že profesora, jeho ženu a společnou milenku nejprve vyloučili z univerzity školy, kde působili, a posléze je exkomunikovala „netolerantní“ společnost maloměsta, kde se usadili. Do konce filmu nepochopili, že si sice mohou dělat, co chtějí, ale že na světě nejsou sami. Škoda času.
    Tímto končím dnešní psaní. Náročný týden v podobě náročného víkendu a několika cest za vínem udělal své a mně se co? Nechce psát. Půjdu do pelíšku. Na malé fotce je pohled do střev rozhledny mezi Mutěnicemi a Dubňany.
Meze (Meditorial), 23. 4.

Po dlouhé době čtu přílohu Ona Dnes věnovanou ženám. Nic se nezměnilo, pipkovost přetrvává. K čemu je fejeton generalizující neexistující masové reptání Čechů na dovolené? Dřív se tomu říkalo komunální satira.
    Slovenské tvary pronikají úspěšně a úporně mezi české. Grilovačku a další doplnila v LN uvedená losovačka. Sice má svým způsobem logiku nahradit „-ní“ pomocí „-ačka“ (sraní – sračka, šukání – šukačka), ale i přebíračka (přebírání) má mít své meze.
    Odchod Kněžínka se podle jedněch dal čekat, podle druhých byl překvapivý. Není nad to, když se vyjadřují odborníci... Podobně deinstalace Fajta: pokud audit zjistil jeho finanční pochybení, není o čem diskutovat. Jedině o platnosti auditu, ale to se nikam nedostaneme. Objektivní posouzení obou událostí neexistuje.
Redaktor: Ivan Straka, grafika: Tom Vild, ikonky: Mi(c)i
Copyright (C) 1998-2018: Ivan Straka, Tom Vild
All Rights Reserved
:: Home   :: Ze společnosti   :: Co se děje   :: Vrba   :: Fórum   :: Archiv vydání